Chcete hubnout? A už jste slyšeli o hitu poslední doby, kterým je přerušované hladovění? Výživový trend, který se k nám dostal z Ameriky, má stále více příznivců. V čem je jeho podstata a jak funguje?
Ještě před pár lety by se vám většina výživových poradců při otázce na přerušované hladovění vysmála. Co to je? Jíst přece všichni doporučují minimálně 5x denně, ještě lépe šestkrát, to je pro tělo výhodné, zrychluje to metabolismus, a tím pádem se i lépe hubne. Hladovět se při hubnutí nemá, takže čím častěji jíte, tím lépe. To se alespoň tvrdilo posledních zhruba čtyřicet let. Před pár lety ale přišli dietologové s revoluční teorií, která tvrdí pravý opak – pokud tělu dopřejete dostatečný čas bez potravy, bude to mít příznivý vliv na trávení, hormonální stabilitu a chutě na sladké. Kde je tedy pravda?
Když jsem se já osobně dozvěděla o přerušovaném hladovění aneb „intermittent fasting“ poprvé, řekla jsem si – ale vždyť já se takto stravuji již mnoho let a většinou mne za to každý kritizoval a tvrdil, že jím divně. V lepším případě málo a nedostatečně často. Přitom já jen poslouchala vlastní tělo a jedla opravdu jen ve chvíli hladu a podle potřeby. Nikdy mi úplně nešlo jíst 5x denně, a to i přes to, že jsem velmi fyzicky aktivní, sportuji každý den a mám vystudovanou nutriční terapii (a vím tak, co se má a nemá) – prostě mi to úplně k mému tělu nesedělo. O to víc mne aktuální velký trend a boom s přerušovaným hladověním zaujal a rozhodla jsem se vám ho společně s výživovou poradkyní RNDr. Michaelou Bebovou více přiblížit.
„Nedoporučuje se těhotným, kojícím ženám, lidem s nízkou hmotností, dětem, lidem, kteří mají sklony k poruchám příjmu potravy. Lidem, kteří špatně snášejí hlad a lačno a cítí se malátně. Lidem, kteří třeba berou léky na tlak apod.,“ upozorňuje na kontraindikace výživová poradkyně.
„Samozřejmě může. Člověk musí pochopit, že nejde jen o to, že nějakou dobu nejí a pak se může přejíst. Člověk, který chce začít praktikovat přerušované půsty, musí vědět, že je třeba upravit stravu a myslet na to, aby stále byla vyvážená a plnohodnotná. Nemá cenu držet půsty, když se člověk stravuje nezdravě.“
Tip redakce:
V režimu přerušovaného půstu je dobré trochu změnit skladbu jídelníčku a více se orientovat na zdravé tuky na úkor cukrů a sacharidů.
Když jsem se já osobně dozvěděla o přerušovaném hladovění aneb „intermittent fasting“ poprvé, řekla jsem si – ale vždyť já se takto stravuji již mnoho let a většinou mne za to každý kritizoval a tvrdil, že jím divně. V lepším případě málo a nedostatečně často. Přitom já jen poslouchala vlastní tělo a jedla opravdu jen ve chvíli hladu a podle potřeby. Nikdy mi úplně nešlo jíst 5x denně, a to i přes to, že jsem velmi fyzicky aktivní, sportuji každý den a mám vystudovanou nutriční terapii (a vím tak, co se má a nemá) – prostě mi to úplně k mému tělu nesedělo. O to víc mne aktuální velký trend a boom s přerušovaným hladověním zaujal a rozhodla jsem se vám ho společně s výživovou poradkyní RNDr. Michaelou Bebovou více přiblížit.
V čem je hlavní myšlenka tzv. přerušovaného hladovění?
„Princip přerušovaného půstu je v podstatě velmi jednoduchý a již sám název ho vystihuje. Jedná se o střídání fáze příjmu potravy s fází, kdy žádnou energii nepřijímáme. Tyto dvě fáze mohou být různě dlouhé, a tedy v různém časovém poměru. Fáze půstu, období bez stravy, může trvat od 6 do 36 hodin. Výjimečně dlouhý spánek tedy také může být určitou formou přerušovaného půstu, která je ale přirozená, v podstatě ho často praktikujeme, ani o tom nevíme,“ vysvětluje Michaela Bebová.Jaké tento přístup ke stravování může mít výhody?
- Dochází ke stabilizaci produkce hormonů inzulinu a leptinu (dva důležité hormony, které se zúčastňují energetického metabolismu a jsou zároveň jedny z nejproblematičtějších hormonů v oblasti obezity a metabolických onemocnění) - dáváme tím inzulinu laicky řečeno pauzu, aby se nemusel neustále vyplavovat a tělo mělo prostor pro soustředění se na sebe.
- Postupně dochází k odvykání si na cukry a sladkou chuť jako takovou.
- Může fungovat jako jakási prevence inzulinové rezistence a diabetu 2. typu (zvláště pokud k němu máte genetické predispozice).
- Metabolismus začne preferovat pálení tuků za účelem získání energie a nebude neustále jen spoléhat na příjem sacharidů, a s tím spojené inzulinové vlny.
- Přispívá ke snížení hladiny krevních tuků – triacylglycerolů.
- Dochází k potlačení únavy a naopak ke zlepšení fyzické kondice.
Pro koho naopak vůbec vhodný není?
„Nedoporučuje se těhotným, kojícím ženám, lidem s nízkou hmotností, dětem, lidem, kteří mají sklony k poruchám příjmu potravy. Lidem, kteří špatně snášejí hlad a lačno a cítí se malátně. Lidem, kteří třeba berou léky na tlak apod.,“ upozorňuje na kontraindikace výživová poradkyně.
Nemůže vést tento způsob stravování u některých lidí po hladovějící pauze k přejídání?
„Samozřejmě může. Člověk musí pochopit, že nejde jen o to, že nějakou dobu nejí a pak se může přejíst. Člověk, který chce začít praktikovat přerušované půsty, musí vědět, že je třeba upravit stravu a myslet na to, aby stále byla vyvážená a plnohodnotná. Nemá cenu držet půsty, když se člověk stravuje nezdravě.“
Pokud chci intermittent fasting vyzkoušet a zařadit do svého života, jak mám postupovat?
„Pokud s přerušovaným hladověním začínáte, zvolte mírnější formu 14:10 nebo 16:8. To znamená 14 hodin nejíte a 10 hod máte na stravu, případně 16 hod nejíte a 8 máte na stravu. Nejmírnější je držet půst přes noc – 14 až 16 hodin, kdy si dáte poslední jídlo v 6 večer a další až druhý den ráno mezi 8 a 10 hod dopolední. Schéma se dá samozřejmě upravit.“Tip redakce:
V režimu přerušovaného půstu je dobré trochu změnit skladbu jídelníčku a více se orientovat na zdravé tuky na úkor cukrů a sacharidů.
Zdroj foto: Shutterstock
Autor: Pavla Maříková
Zařazeno pod těmito klíčovými slovy
